Virtuální video proslov ministra zahraničních věcí Ruska Sergeje Lavrova jménem členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) na setkání na vysoké úrovni během zasedání Valného shromáždění OSN na počest 75. výročí světové organizace.

Vážený pane předsedo,

Vaše Excelence,

Dámy a panové,

je mi ctí promluvit jménem členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti - Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Ruské federace.

Dnes oslavujeme skutečně významnou událost. Před 75 léty byl založen základ našeho společného globálního domu - Organizace spojených národů. Ohlížející se do minulosti, obdivujeme odhodlání, se kterým otcové-zakladatelé celosvětové organizace usilovali o vybudování demokratického systému mezinárodních vztahů. Spojili se v jednotné snaze s tím, aby zachránili budoucí generace před válečnými pohromami, upevnili víru v lidská práva, vytvořili podmínky pro spravedlivé světové uspořádání a sociální pokrok.

Uplynutím let jsou někteří ochotni přijímat tento velký úspěch jako samozřejmost. Je potřeba si ale pamatovat, že každý krok tímto směrem byl skutečným hrdinským činem, z něhož nejdůležitějším se bezpochyby stalo vítězství nad nacizmem. Sjednocení svobodných národů před tváří děsivé tragédie se stalo základem pro začátek uskutečnění ideálů, jež se dříve pokládaly za utopické.

Na tomto pozadí vypadají jako absolutně absurdní pokusy zrevidovat dějiny, podcenit a znevážit roli národů, jež vnesly rozhodující vklad do vítězství nad fašizmem. Památka a vzpomínka na padlé v té hrozné době je svatá. My všichni si musíme pamatovat poučení z dějin, uctívat hrdinský čin vojáků-osvoboditelů, zajistit nedotčenost postavených k jejich slávě a na jejich počest pomníků.

Bohužel studená válka, jež přišla brzy po založení OSN, nedovolila, aby se ten kolosální tvůrčí potenciál otevřel úplně. Jen po uplynutí 44 let, s pádem Berlínské zdi, jež symbolizovala geopolitickou opozici dvou nesmiřitelných systémů, se zrodila nová naděj. Šlo už nejen o předcházení a zabránění vojenských střetů, ale i o překonání nedůvěry, nerovnosti, krocení a zadržování neokoloniálních ambicí, organizování konstruktivní spolupráce ve jménu budování společné budoucnosti.

Bohužel se dnes v různých světových regionech pokračuje v běsnění ozbrojených konfliktů. K tomu se přidávají palčivé a akutní hrozby současnosti: mezinárodní terorizmus, drogová a kybernetická kriminalita a zločin, klimatické změny. Nynější rok se na tento seznam přidala ještě jedna hrozná výzva - pandemie koronaviru, jež vyprovokovala vážné krizové události v sociálně-ekonomické sféře a také i v jiných oblastech. V této souvislosti pokládáme za velice aktuální výzvu generálního tajemníka OSN k globálnímu přerušení vojenských operací s ohledem na pandemii COVID-19. Tu výzvu členské státy OSKB podpořili jednohlasně.

Reakce na tyto a mnoho dalších globálních problémů se rok co rok stává pořád složitější, obzvlášť za podmínek narůstajícího rozdělování a izolování světového společenství. Jak se zdá, takováto situace je mnohdy spojena s nechutí a neochotou některých zemí počítat se zákonnými zájmy jiných států. Používá se nasazování koncepcí a standardů na způsob "světového uspořádání, založeného na pravidlech", a to zároveň s pokusy vměšování do vnitřních záležitostí států, použitím jednostranných sankcí s porušením výsad Rady bezpečnosti OSN, projevy nesnášenlivosti a nenávisti.

Přirozený průběh a vývoj dějin ale překonat a přemoct se nedá. Dnes se na mezinárodní aréně posilují nová centra ekonomického růstu, zesiluje se potřeba regulování ozbrojených konfliktů výhradně mírovými prostředky, narůstá vzájemná závislost. Svět je unaven z rozdělovacích čar, členění států s definicí "naše" a "cizí". Svět vyžaduje násobení všestranné pomoci a spolupráce. Jinými slovy, zformované před 75 léty během vytváření OSN cíle začínají být pořád aktuálnější.

O to důležitější je dnes naše potvrzení věrnosti Chartě OSN a všeobecně uznaným normám mezinárodního práva, abychom dnes akcentovali bezalternativnost pravé a skutečné mnohostrannosti a aktivizace úsilí v kolektivním hledání řešení globálních problémů za centrální podpory koordinující role OSN.

Vážený pane předsedo,

jubilejní výroční datum je příležitostí, aby se nastínily obrysy činnosti celosvětové organizace v budoucnu.

Za současných podmínek musí OSN zůstat efektivní strukturou, jež vede sladěnou zkoordinovanou práci v naprosté shodě se svou Chartou. Není možné dovolit a připustit, aby se rozpadávaly mandáty základních orgánů systémy OSN a dublovaly se jejich pravomoci, což jen oddálí dosažení hledaných cílů. Ve svých praktických krocích by OSN měla přihlížet ke zkušenostem regionálních organizací včetně OSKB.

Lví podíl úspěchů OSN souvisí s její usmiřující činností. K operacím pro podporu míru se dnes vzhlíží s nadějí jako nikdy předtím, vždyť mají řešit neodkladné naléhavé problémy, napomoci dlouhodobému uregulování.    

Při tom jedním z nejdůležitějších úkolů světového společenství má zůstat uregulování konfliktů výhradně mírovými, politicko-diplomatickými prostředky, v rámci mezinárodně uznaných vyjednávacích formátů, na základě norem mezinárodního práva.

Absolutní a nespornou prioritou musí zůstat spolupráce v boji s terorizmem a jeho spojením s organizovaným zločinem. Na pozadí rozvoje informačně-komunikačních technologií, jež se aktivně využívají pro teroristické, trestné, vojenské účely, důležitějším úkolem začíná být zajištění mezinárodní informační bezpečnosti.

Je potřeba zabránit pokusům zeslabit systém kontroly nad ozbrojením, odzbrojením a nešířením, pro podporu globální stability. Zvláštní pozornosti vyžadují úkoly a problémy odražení nebezpečí transhraničního charakteru včetně těch, které souvisí s přemístěním cizích teroristických bojovníků do konfliktních zón, hrozeb chemického a biologického terorizmu a také zajištění využití kosmického prostoru pro mírové účely.

Ve středu pozornosti Organizace musí zůstat podpora a pomoc rozvoji, jenž je neoddělitelnou podmínkou posilování a upevňování míru. Je důležité, aby se co nejrychleji dokončil proces dekolonizace, jenž se komplikuje snahou bývalých metropolí zachovat svůj vliv za nových podmínek.         

Vážený pane předsedo,

na závěr bych rád zdůraznil, že osud Organizace je v rukou jejích členských států. Potřebujeme znovu, jako v roce 1945, abychom odhodili neshody a spojili se ve jménu řešení společných úkolů s oporou v rovnoprávném dialogu a oboustranné úctě zájmů. Prostor OSN pro toto vytváří všechny potřebné podmínky.        

Děkuji za pozornost.